Ottův slovník naučný/Základna
Šablona:NavigacePaP Šablona:Textinfo
Šablona:Forma Základna v geodaesii (něm. Basis, fr. base) jest horiz. vzdálenost dvou bodů povrchu zemského přímo měřená; tvoří základ trigonometrické sítě a jednu stranu základního trojúhelníku. Z měřených úhlů horizontálných trigonometrické sítě a z měřené délky z-ny lze určiti trigonometricky délky ostatních stran trigonometrické sítě, nebo vypočísti pravoúhlé souřadnice trigonometrických bodů vzhledem k dané nebo vhodně volené soustavě pravoúhlých souřadnic. Měření z-ny koná se zvláštními přístroji několikrát, aby určila se přesně horizontálná vzdálenost koncových bodů z-ny. Jest to na př. Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně k měření z-ny. K novějším přístrojům základnovým počítá se Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně a j. Měřenou z-u nutno převésti vždy na hladinu mořskou a tato hodnota udává t. zv. délku Šablona:Prostrkaně z-ny.
K měřené z-ně připojena jest trigonometrická síť I. řádu a strany jednotlivých trojúhelníků této sítě mají délku 30—60 km. Poněvadž nutno z-nu měřiti v území rovném a pokud možno vodorovném, nelze vyhledati vhodné území podobného rozsahu. Z té příčiny mívá z. délku 5—10 km a tato přímo měřená z. převede se t. zv. Šablona:Prostrkaně na Šablona:Prostrkaně z-nu potřebné délky, která připojí se pak k trigonometrickým bodům I. řádu nejbližšího okolí.
V král. Českém měřil r. 1862 vojenský zeměpisný ústav z-nu u Josefova. Přímo měřená z. (vyobr. č. 4771.) převedena dvěma trojúhelníky na odvozenou z-nu a konečně na Šablona:Prostrkaně z-nu , která připojena k trigonometrickým bodům I. řádu a to na Šablona:Prostrkaně a na Zvičín. Je-li rozsah měřeného území menší, stačí měřiti kratší z-nu obyčejnými latěmi a odvoditi z této graficky nebo trigonometricky další trigonometrické body. Srv. Novotný, Vyšší geodaesie (Praha, 1906). Nov. Šablona:Konec formy