Ottův slovník naučný/Wheatstoneův můstek

Č. 4750. Princip Wheatstoneova můstku.

Č. 4751. Wheatstoneův můstek.

Wheatstoneův můstek nazývá se Wheatstonem r. 1833 zavedené rozvětvení proudové k měření elektrických odporů. Proud z článku č rozvětvuje se v uzlovém bodě a a jde větví o odporu r₁, r₂, r₃, r₄. V uzlovém bodě c opět odbočuje do větví cd, v níž zapiat je galvanoměr g. Mění-li se na př. ve větvi r₃, r₄ velikost odporů potud, až ve větvi s galvanoměrem i₅ = 0, bude i₁ = i₄, i₂ = i₃. Podle druhého zákona Kirchhoffova pak i₂r₂ = i₁r₁ i₃r₃ = i₄r₄ čili i₁r₁ = i₂r₂ a i₁r₄ = i₂r₃. Dělením posledních rovnic mezi sebou dostane se:

$\frac{r_1}{r_4}=\frac{r_2}{r_3}.$

Je-li na př. r₁ neznámým odporem x, jehož velikost má se určiti, jest

$x=\frac{r_2}{r_3}\cdot r_4.$

Měřicí přístroje na tomto principu sestrojené jsou úpravy různé. Nejvíce používaný je W. m. s Šablona:Prostrkaně (Kirchhoffův, vyobr. č. 4751.) skládající se z platinového drátu ef, asi 1 m dl., přesně po celé délce o stejném průřeze. Po něm pojíždí běhoun c. Zapne-li se do svorek 1, 2 neznámý odpor x, do 3, 4 známý rheostat R, do ab batterie B₁ a do cc’ galvanoměr, a pohybuje-li se běhounem c potud, až galvanoměrem g neprochází žádný proud, bude:

$\frac{x}{R}=\frac{ec}{ef}.$

Na millimetrové stupnici S možno pak délky ec a ef odečísti. Siemens a Halske zhotovují W. m. Šablona:Prostrkaně č. Šablona:Prostrkaně, t. j. bez drátu s rheostaty, u kterých změna odporů provádí se vyzátkováním a zazátkováním. — Srv. též [[../Wheatstoneova methoda|Wheatstoneova methoda]]. Šablona:Konec formy