Ottův slovník naučný/Výtok

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:NavigacePaP Šablona:Textinfo Šablona:Forma Výtok. Ve dně nádoby budiž otvor, který lze uzavříti a jehož velikost mizí proti průřezu nádoby. Nádoba budiž naplněna až do výšky v nad otvorem nějakou kapalinou (na př. vodou) a otvor ve dně budiž otevřen. Voda počne prouditi otvorem ven v prvních chvílích volněji, pak rychleji, a postaráme-li se o to, aby vody v nádobě neubývalo, aby hladina kapaliny udržována byla v téže stálé výši nade dnem, ustálí se celý úkaz a otvorem bude prouditi kapalina stálou rychlostí V. Úkaz tento nazývá se v-em. Obmezíme-li pozorování na jedinou částici vodní při v-u, opisuje tato částice určitou Šablona:Prostrkaně. V popisovaném příkladě v-u nejsou proudové čáry shodné, jsou to křivky, které se v široké nádobě od hladiny sbíhají k otvoru a blízko otvoru se nejvíce koncentrují. Je-li otvor ve stěně tenké, ukáže se největší koncentrace proudových křivek až venku za otvorem, průřez vodního toku jest na místě za otvorem nejužší (contractio venae). Rychlost v tomto průřezu výtokovém V lze určiti ze zákona zachování energie takto: Kapalina dokonalá, při níž není vnitřního tření (Šablona:Prostrkaně, v. t.), nabývá vev-u kinetické energie, jež povstala z její energie potenciálné. Vytéká-li za sec. O cm³ kapaliny, jest tato potenciálná energie kapaliny určena výrazem

Osgv při čemž s značí specif. hmotu kapaliny a g urychlení tíže. Energie vytékající vody jest pak

12OS.v2

Z rovnosti obou výrazů plyne

V=2gv1

čímž vyjádřen jest Šablona:Prostrkaně (viz Šablona:Prostrkaně). Pro fysikální kapalinu, která není dokonalá, hořejší vzorec může se udržeti v platnosti, pozměníme-li jej na rovnici

V=c12gv

Člen c1 jest stálou veličinou pro určitou kapalinu (pro vodu na př. 0,97) a nazývá se Šablona:Prostrkaně.

Pro praxi důležito jest znáti množství, resp. objem kapaliny, která vytéká otvorem za jednotku času (intensita proudu). Je-li průřez otvoru P a nenastává-li zúžení výtokové, jest patrně

O=V.P

Zúží-li se vytékající průřez na P=c2P1, jest

O=c1c2P2gv=cP2gv

Při výtoku otvorem v tenké stěně jest pro vodu c=0,62. Bayer (1848) ukázal theoreticky, že

c=(π4)2=0,617

Č. 4738 Proudová trubice.

V. nemusí býti způsobován pouhou tíží kapaliny, stačí k tomu jakkoliv způsobený rozdíl tlakový. Lze pak všeobecně kolem každé proudové křivky sestrojiti z okolních proudokřivek plášť, v němž všechny částice proudí tak, že současně probíhají příčným průřezem jako kapalina, jež teče trubicí. Tyto myšlené tělesné útvary slují Šablona:Prostrkaně. Ve vyobr. č. 4738. naznačen jest průřez proudové trubice, která v hladině I má průřez p1 (AC), v hladině II průřez p2 (BD).

Kapalina jdoucí průřezem p1 projde za čas dt z AC do A'C' a v témž čase posune se kapalina z průřezu do průřezu. Poněvadž množství kapaliny je v objemech totéž, jest

p1dx1s=p3dx2s přičemž AA=dx1 a BB=dx2

Zákon zachování energie jest pak vyjádřen vztahem

b1p1dx1b2p2dx2+pdxvsg=12pdxs(V22V12)

při čemž b1 a b2 jsou tlaky v průřezích p1 a p2, v vzdálenost hladin I a II a V1 a V2 rychlosti v průřezích p1, resp. p2. Spojením této rovnice s předešlou vychází

b2=b1+vsg±s2(V22V12) aneb b2=b1+sg(v+v2V1),

kde v2 a v1 jsou výšky určené z rovnice dříve odvozené

V1=2gv1 resp. V2=2gv2.

Z hořejší rovnice plyne pro rychlost výtokovou, vytéká-li kapalina malým otvorem

12(V22V12)=vg+b1b2s a poněvadž

p1V1=p2V2 jest 12V22=vg+b1b2s1(p2p1)2

Z tohoto výrazu plynou zvláštní případy, na př. pro v. kapaliny z jedné nádoby do druhé malým otvorem při značném tlaku b1 proti tlaku b2, tak že lze působení tíže zanedbati

V2=2(b1b2)s

a pro případ v-u malým otvorem pouhou váhou kapaliny (b1=b2)

V2=2gv

Problém v-u kapalin i plynů jest velmi důležitou částí hydrodynamiky; v technickém zpracování tvoří t. zv. Šablona:Prostrkaně. Hlavní kapitoly hydrauliky jsou: základní jevy výtokové, vnitřní tření kapalin a v. potrubím, proud vodní v otevřených kanálech, stroje hydraulické (lisy, brzdy atd.), ráz proudící vody a jeho technické užití (vodní kola, turbiny, centrifugální čerpadla atd.).

Srv. dr. F. Koláček, Hydrodynamika (ve »Sborníku Jednoty česk. math.« č. II., 1399); A. B. Basset, A treatise on hydrodynamics (1888); H. Lamb, Einleitung in die Hydrodynamik (přel. od R. Reiffa, 1884); W. Wien, Lehrbuch der Hydrodynamik (Lip., 1900); H. T. Bovey, A treatise on hydraulics (2. vyd. New York, 1906). nvk.

V. v lékařství jmenuje se každé hojnější vylučování výměšků zánětlivé povahy z ústrojů s rozsáhlejším povlakem slizničným, na př. z roury močově mužů, zevních rodidel ženských a pod. (srv. Šablona:Prostrkaně). Jindy jmenuje se tak i hojnější odměšování hlubších píštělových ran, jmenovitě jestliže byly znečištěny neb infikovány. V. z Šablona:Prostrkaně srv. [[../Ucho|Šablona:Prostrkaně, choroby]]. Šablona:Konec formy