Ottův slovník naučný/Permutace
Šablona:NavigacePaP Šablona:Textinfo Šablona:Forma Permutace: 1) P. čili Šablona:Prostrkaně slove v math. změna pořádku jisté skupiny členů čili prvků, vyjádřených číslicemi nebo písmeny, jakož i výsledek této změny; při tom do každé nové skupiny béřeme všecky dané prvky a rozlišujeme jednotlivé skupiny různým seřaděním prvků. Přestavujíce cili permutujíce dané prvky postupujeme od přestavy nejnižší k nejvyšší, tak že jdouce ve skupině dané od pravé strany k levé dospějeme z předcházejících stále vyšších (t. j. pozdějším písmenem abecedy nebo vyšší cifrou označených) prvků na nižší: ten vyměníme s prvkem z následujících za ním v pravo nejblíže mu vyšším a připojíme nahrazený prvek i s ostatními v pravo v přirozeném pořádku. Tak dostaneme ze čtyř prvků (a, b, c, d) tyto p.:
| abcd | bacd | cabd | dabc |
| abdc | badc | cadb | dacb |
| acbd | bcad | cbad | dbca |
| acdb | bcda | cbda | dbac |
| adbc | bdac | cdab | dcab |
| adcb | bdca | cdba | dcba |
Počet p-cí z n prvků
2) P. v Šablona:Prostrkaně zaujímají 1. příjmy, nemající povahy důchodové, 2. výdaje, jež nejsou ztrátami či náklady. Změnami těmito nenastává ani zvětšení ani zmenšeni Šablona:Prostrkaně majetku, pouze se změní stav součástek dle vzorce: za statek a dojde statek b hodnoty téže, na př. zcizování majetku kapitálového, pohledávky, na něž splátky docházejí, kompensace, novace, cesse, assignace a úvěrní jednání vůbec. Dle zásady p-ci, t. j. za náklad svéstojný, účtovati sluší výrobky (jež nastoupily místo statků k výrobě spotřebovaných) a zejména nově přibylé součástky kapitálu pevného (stavební a zařizovací náklady). Ve mnohých případech bývá v praxi pochybno, zda dávka vzájemná, kterou máme účtovati dle zásady permutační, nespadá spíše do kategorie skutečných vydání hospodářských a správních. Couder vzhledem k tomu uvádí, že s hlediska národohospodářského nelze stavební a p. náklady považovati vždy za rozmnožení, aspoň ne téže hodnoty s nákladem, kapitálu pevného, na př. vojenské dráhy, které bývají passivní, staré památky (Karlův Týn, Prašná věž), zbroj vojenská, dlažby, stoky a pod. zařízení mající zájem veřejný. Náklad vedený na podobná zařízení nelze tudíž posuzovati s hlediska p-cí; neboť jde o obor úkojného hospodářství (povznesení a zachování veřejného blaha, zachování starých památek). Theoreticky lze částky příjmu užité k úhradě nákladu spotřebního jen potud pokládati za p., pokud připustiti lze, aspoň do jisté míry, prospěch ať soukromý či veřejný, jakožto Šablona:Prostrkaně účtovatelný, na př. stavba nemocnice. Rubriky kameralistické mimořádných účinů (stavby, koupě nemovitostí atd.) a nepůsobných příjmů a vydání jsou skutečnými p-mi. Ježto čásť p-cí vede se v kameralistice samostatně, jiná (stavební zařízení, inventář a p.) na rubrikách hospodářských, jest nesrovnalost tato přední vadou peněžního účtu J. Kneisl. Šablona:Konec formy