Ottův slovník naučný/Molekula

Šablona:Forma Molekula ve fysice značí nejmenší částečku hmoty, na jaké můžeme těleso děliti prostředky fysikálními. Nejmenší tato částečka, náleží-li nějaké sloučenině chemické, může býti chemicky dělena na Šablona:Prostrkaně (v. t.). Tak jako některé základní zákony chemie (zákon Avogadrův, zákon stálých poměrův a pod.) vedou k nutnému předpokladu, že hmoty nelze děliti do nekonečna, tak také mnohé souvislosti veličin fysikálních s čísly atomovými a molekulovými podporují domněnku, že hmota skládá se z konečného počtu částic určitých rozměrů, byť velmi malých, z částic, které nazýváme m-mi. (Viz Šablona:Prostrkaně.) M-ly skládající hmotu působí na sebe navzájem Šablona:Prostrkaně (v. t.). Síly tyto jeví se jako přitažlivé při rozdělování hmoty, jako souvislost částí hmoty čili Šablona:Prostrkaně (kohaese), nebo též při oddalování jedné hmoty od druhé, k níž byla dostatečně přiblížena, jako Šablona:Prostrkaně (adhaese). Jinak jeví se síly molekulové při deformaci, na př. stlačování tělesa, kdy hmota jeví snahu v částicích svých vzájemně se odpuzovati. Přidělíme-li m-lám hmoty síly přitažlivé, nutno pro síly odpudivé, které vznikají mezi m-mi, jakmile jejich původní vzdálenost se umenšuje, voliti jiné sídlo. Proto si představujeme prostor mezi m-mi hmotnými vyplněný m-mi světelného aetheru, jehož existenci předpokládá theoretická optika. Rozdílnou velikostí sil molekulových vysvětlujeme si různé skupenství hmot. M. působí na m-lu jen ve vzdálenostech velmi nepatrných; je-li m. obklopena shodnými, rovnoměrně rozloženými m-mi, jest prostor, do něhož působení m-ly zasahá, patrně Šablona:Prostrkaně. Tato koule sluje Šablona:Prostrkaně. Mnohé zjevy na hmotě vykládáme si zvláštním Šablona:Prostrkaně; tak na př. tepelný stav tělesa. Udeříme-li kladivem na kus olova na kovadlině položeného, zahřívá se olovo nárazem. Energie pohybu viditelného přechází tu v energii neviditelného pohybu nejmenších částic, která se projevuje vzrůstem temperatury. Podobným pohybem m-ul plynů vykládá kinetická theorie plynů tlak plynu na stěny nádoby jej uzavírající. U těles tuhých má tento pohyb molekulový velmi malé amplitudy, tak že m-ly nevzdalují se ani v polohách nejvíce vzdálených od polohy rovnovážné z aktivní sféry okolních m-ul. U kapalin jsou tyto dráhy již větší a může se na povrchu kapaliny státi, že m. kapaliny vzdálí se z oboru působnosti ostatních; tím se vykládá vypařování. U plynů narážejí m-ly na stěny, některé se také srážejí navzájem. Důležitými pojmy jsou v tomto případě Šablona:Prostrkaně a Šablona:Prostrkaně. Pro pravděpodobnou střední dráhu m-ul nalezl Šablona:Prostrkaně vzorec

$$L=\frac{3{\lambda }^3}{4\pi s^2},$$

kde λ značí střední vzdálenost m-ul sousedních a s poloměr aktivní sféry. Šablona:Prostrkaně opravili v hořejším výraze součinitele $\frac{3}{4}$ číslem $\frac{1}{\sqrt{2}}$. Pro střed. rychlost m-ul nalezl Clausius výraz

$$u^2=\frac{3gpv}{q},$$

kde p značí tlak plynu, uzavřeného v objemu v; q značí váhu všech m-ul, g urychlení tíže. Dle tohoto vzorce jest střední rychlost m-ul při temperatuře tajícího sněhu pro

vodík	1844	$\frac{m}{\text{sec}}$
dusík	492	»
kyslík	461	»

Střední dráha m-ul změřena byla nepřímo určením koefficientu vnitřního tření (v. t.), který dle Maxwella souvisí s L vztahem

$$\eta =\frac{1}{3}dLu,$$

η značí koefficient vnitř. tření, d hustotu plynu, ostatní veličiny totéž jako dříve. Tak nalezeno pro

vodík	18,55	. 10−6	cm
dusík	9,86	»	»
kyslík	10,59	»	»

První pokus určiti velikost m-ul a tím také jejich počet v určitém objemu učinil r. 1895 Šablona:Prostrkaně. Methoda jeho záležela v porovnání specifických hmot tělesa v skupenství vzdušném a kapalném. Průměr m-ly na základě tohoto poměru specifických hmot čili faktoru kondensačního v vypočten byl ze vztahu

$$D=8vL.$$

Dle této methody určená některá čísla uvádí O. E. Meyer v „Kinetische Theorie d. Gase“ (Vratislav, 1877). Na základě odchylek od zákona Mariotte-Boyleova odvodil velikost m-ul Šablona:Prostrkaně; výsledky jeho shodují se velmi uspokojivě s čísly, které se stanoviska jiného odvodil Dorn. Tak nalezli pro

	Šablona:Prostrkaně		Šablona:Prostrkaně
vzduch	3,0	. 10−7 mm	1,6	. 10−7 mm
kysličník uhlič.	1,8	»	1,8	»
vodík	1,4	»	1,4	»

Ze vztahu mezi vnitřním třením a rychlostí iontů odvodil Jäger průměr m-ly chloru:

0,7 . 10⁻⁷ mm.

Šablona:Prostrkaně určili Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně rozličnými methodami dosti souhlasně. Měření Herwigovo udává mezní jednotu nejvyšší (1,86 . 10⁻⁷ mm), měření Thomsonovo mezní hodnotu nejnižší (0,5 . 10⁻⁷ mm), měření Lorenzovo hodnotu téměř střední (1,0 . 10⁻⁷ mm). Šablona:Prostrkaně určován byl měřením tlouštky blány mydlinové, která se vypařováním stává tenčí a tenčí, až konečně praskne. Předpokládá se, že prasknutí blány nastane, když se tlouštka její zmenší na průměr sféry aktivní. Poloměr aktivní sféry určili:

Plateau	s = 590	. 10−7	mm	(1861)
Oberbeck	15	»	»	(1887)
Warburg Ihmori	20	»	»	(1886)
Lord Rayleigh	20	»	»	(1890)
Reinold a Rücker	60	»	»	(1877)
Drude	85	»	»	(1891)

Z uvedených dat lze počítati též Šablona:Prostrkaně, na př. v 1 cm³. V 1 cm³ plynu jest dle toho asi 21 trillionů m-ul. — Srv. Šablona:Prostrkaně, str. 381. nvk. Šablona:Konec formy