Ottův slovník naučný/Granát
Šablona:NavigacePaP Šablona:Textinfo Šablona:Upravit Šablona:Forma Granát: 1) G., minerál, jenž krystalluje ve tvarech soustavy krychlové; krystally zarostlé v horninách břidličnatých obyčejně jeví tvar dvanáctistěnu kosočtverečného čili granátotvaru, krystally v horninách zrnitých zarostlé tvar deltoidického ikositetraedru, krystally v horninách plástevnatých nebo zrnitých a slídou bohatých mívají vyvinutou spojku obou dříve jmenovaných tvarů. Na g-u se vyskytuje též vzácně osmistěn (g. z ostr. Elby) buď samostatně buď ve spojce s dvanáctistěnem; krychle nedokonale vyvinutá s plochami oblými pozorována na g-u českém čili pyropu; tetrakishexaëder na čirém g-u z Jordansmühlu ve Slezsku. G-y narostlé neb i v druzy srostlé vynikají oproti krystallům zarostlým mnohdy dosti bohatým vývojem ploch. G. se vyskytuje též vtroušený v různých horninách, zvláště v hadci a bělokamenu, v podobě zrn a oblázků v náplavu starším, jakož i kusový, jemně zrnitý nebo celistvý jako t. zv. granátovec čili hornina granátová (v Čechách u Malešic). Štípatelnost g-u jest velmi nedokonalá dle ploch dvanáctistěnu kosočtverečného; v lomu jest g. miskový nebo nerovný a často tříštnatý. T = 6,5—7,5; H = 3,15—4,3. Barvy g-u jsou velmi rozmanité, obyčejné bývá g. v různých odstínech červený, hnědý, zelený, žlutý nebo černý, zřídka jest bezbarvý a čirý. Lesk jest skelný nebo mastně skelný; g. jest průhledný, průsvitný neb i neprůhledný.
G-y jsou normálně orthosilikaty, jichž lučebné sloučenství vyjádřiti lze všeobecně vzorcem ( = Ca, Mg, Fe, Mn; = Al2, Fe2, Cr2). Dle součástí těchto rozeznávají se g-y vápenaté, hořečnaté, železnaté, manganaté, hlinité, železité a chromité. V přírodě nenacházejí se však g-y složení tak jednoduchého, nýbrž t. zv. isomorfní směsi různých hmot granátových a jen zřídka jedna hmota tou měrou převládá, že lze g. takový za skoro jednoduchý pokládati, na př. g. hlinitovápenatý nebo leukogranát, , g. železitovápenatý (demantoid, aplom, melanit), , g. hlinitoželeznatý, , g. chromitovápenatý nebo uvarovit, . — Jelikož lučebné sloučenství g-ů jest velmi různé, jest též chování se jejich před dmuchavkou rozmanité; některé g-y lehce se roztápějí, jiné poměrně obtížně; kyselina solná účinkuje jen nepatrně v g. surový, ale rozkládá g. roztopený úplně, při čemž se vylučuje .
Důležitější odrůdy g-u jsou: Šablona:Prostrkaně čili g. Šablona:Prostrkaně, , s malým množstvím Fe2 a sledy Cr, ohnivě krvavě zbarvený, velmi oblíbený drahokam; nachází se zarostlý v hadci a v náplavu v okolí Třiblivic, Podsedlic, Měrunic, Rovenska, Kartouz a j. G-u českému jsou velmi podobny i g-y z ostrova Ceylonu a z démantových polí v již. Africe. — Šablona:Prostrkaně, , je barvy krvavé, višňové, fialově červené neb červeně hnědé. Pěkné odrůdy nacházejí se na Ceyloně a na Aljasce; almandinu užívá se zvláště jako kamene prstenového, jehlicového a pod. — Šablona:Prostrkaně, , nazván g. barvy medové nebo hyacintové z Aly v Piemontě, z Achmatovska na Urale; v Čechách nachází se Šablona:Prostrkaně v náplavu pyropovém. Šablona:Prostrkaně, , jest obyčejně žlutě neb šedě zelený, olivový, někdy též šedě bílý nebo červenohnědý; pěkné odrůdy nacházejí se v Sibiři, u Rézbánye, Dognacsky a Moravice v Uhrách. — Pěkně smaragdově zelený {[Prostrkaně|uvarovit}} z Bisserska na Urále jest , Šablona:Prostrkaně z okolí Aschaffenburku v Bavorsku , g. bílý z ostrova Elby a ze Slezska . Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně a Šablona:Prostrkaně jsou g-y železitovápenaté, Šablona:Prostrkaně z části jest g-em, z části vesuviánem. Vr.
2) G. Šablona:Prostrkaně (rus. Šablona:Cizojazyčně, fr. Šablona:Cizojazyčně, Šablona:Cizojazyčně, angl. Šablona:Cizojazyčně, Šablona:Cizojazyčně, něm. Šablona:Cizojazyčně) značí Šablona:Prostrkaně železnou, za dávnějších časů hliněnou, naplněnou střelným prachem, po případě nejnověji jinou hmotou trhací, třaskavinou, jako ekrasitem a pod., střelu to původně vrhanou z ruky, později střílenou ze hrubých střeleb: Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně nebo Šablona:Prostrkaně, a působící do řad nepřátel hlavně rozpuknutím v četné střepy. G-y vrhané z ruky a potom střílené ze hladkých neryhovaných střeleb měly až do zač. 2. pol. XIX. stol. tvar kulatý, který nyní již rozhodně ustupuje nové podobě podlouhlé, válcovito-ogivální, přiměřené ryhovanému vývrtu hlavní ryhovaných. První g-y hliněné a později železné, vesměs kulaté, sluly Šablona:Prostrkaně neboli Šablona:Prostrkaně (franc. Šablona:Cizojazyčně, Šablona:Cizojazyčně, něm. Šablona:Cizojazyčně nebo Šablona:Cizojazyčně), měly objem asi silné pěsti mužské a bývaly vrhány do davů útočníků vojíny zvláštního k tomu zástupu, Šablona:Prostrkaně, nejvíce při hájení pevností a hradebních průlomů, na krátké poměrně vzdálenosti. Následkem prý smutných zkušeností, že mnohdy granátníci váhali příliš s odmrštěním g-ů, až tyto jim pukaly v ruce, upuštěno asi od prostředku XVIII. věku od metání g-ů z ruky a tyto stříleny ze hrubých střeleb. Nejstarší g-y, zejména pokud bývaly vrhány z ruky, byly Šablona:Prostrkaně, totiž stěny či obliny jejich měly všude stejnou tloušťku; pozdější g-y (v rak. dělostřelbě dvojí ráže, 7- a 10liberní, různé pouze dle rozměrů a nazývané tak podle váhy plných kamenných kulí stejného objemu) byly Šablona:Prostrkaně, na dně tlustší, jak patrno z průřezu vyobr. č. 1592., aby, jsouce vystřelovány, odolaly lépe nárazu a tlaku prachových plynů náboje střílecího, vzňatých v hlavni. Zapálení prachu uvnitř dutiny d u g-ů, t. j. Šablona:Prostrkaně (Šablona:Cizojazyčně) prostředkovala u kulatých g-ů, naproti dnu náležitě a přiměřeně provrtaných, Šablona:Prostrkaně (Šablona:Cizojazyčně) Pp, buková to trubka tvaru kuželovitého, těsně otvorem prostrčená, napěchovaná Šablona:Prostrkaně, t. j. těstem z prachové moučky, jež na tlustším konci z g-u čnějícím zapalováno doutnákem před upotřebením, po případě před nabíjením do střelby. Nové g-y střílené z ryhovaných děl, až do zcela nedávna v Rakousku všeobecně Šablona:Prostrkaně (Šablona:Cizojazyčně) zvané, mají u všech vzdělaných dělostřelstev podobu Šablona:Prostrkaně vyobr. na obr. č. 1593 a liší se mezi sebou hlavně jen v podrobnostech; trhací náboj zapaluje se Šablona:Prostrkaně (Šablona:Cizojazyčně), zašroubovanou do závitů u končitého ústí ú. Rakouské g-y ráže 8- a 9centimetrové, t. j. pro dělostřelbu polní, různí se jedině rozměry a skládají se z tělesa vnějšího v, v z litiny železné, kolem něhož vyčnívají, do něho jsouce vlisovány, 4 Šablona:Prostrkaně či Šablona:Prostrkaně kruhy měděné k, k. Niterní těleso g-u n, n složeno u 9centimetrových ze 12, u 8centimetrových z 10 Šablona:Prostrkaně železných — pročež tyto g-y slují též Šablona:Prostrkaně — jeden přes druhý umístěných tak, aby uvnitř tvořily válcovitou dutinu d pro trhací náboj a vně zasahovaly do vnitřních ozubů tělesa vnějšího. Složitost g-u z tolika částic umožňuje při prasknutí jeho roztrhání ve velikou hojnost střepů a tím vražednější účinek. G-y podobné a lišící se hlavně jen dle ráže té které hrubé střelby střílejí se netoliko z děl polních, nýbrž i ze všech děl pevnostních, oblehacích, pobřežních i námořních. U těchto všech střeleb větších — ne polních — je i niterní těleso g-u z jednoho jen kusu, a g-y Šablona:Prostrkaně střílené proti obrněným předmětům, jako lodím, kazamatám, hradbám a pod., zvané proto Šablona:Prostrkaně nebo Šablona:Prostrkaně, nemají zápalky, protože velmi rázným vnikáním do krunýře nebo brnění samy se rozžhavují a tím pukají. Do těch náboj trhací vpravujeme skrze dno otvorem, jejž pak ovšem nutno uzavříti. G-y Šablona:Prostrkaně mají zápalku dvojitou a bývají stříleny na vojska za úkryty a slouží na ničení předmětů pevných. V Rusku nyní zkoušejí g-y Šablona:Prostrkaně, zvané též Šablona:Prostrkaně, protože prý jest jakési spojení magnetické mezi čepcem a g-em. Čepec přiléhající těsně ku přednímu konci g-u je 10—12 cm vysoký a na hrotu 12 mm silný, ale ke kraji pozvolna tenčí. G. opatřený tímto čepcem a střílený z děla 15centimetrového proráží prý desky krunýřové kalené ve tloušťce až 25 cm a neměně ani tvaru, dopadá až 1000 m za cílem. Srv. Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně, Šablona:Prostrkaně a j. FM. Šablona:Konec formy