Ottův slovník naučný/Binomická poučka

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:NavigacePaP

Šablona:Textinfo

Šablona:Forma Binomická poučka (Šablona:Prostrkaně, theorema binomiale) jest pravidlo, podlé něhož se n-tá mocnina binomu čili dvojčlenu vyjadřuje pomocí mocnitele n a mocnin jednotlivých, binom skládajících členů neboli monomů. Značí-li a binomu člen prvý, b pak člen druhý, platí všeobecně (a+b)n=k=0nkankbk,(1) při čemž symbolické označení nk=n(n1)(n2)(nk1)1.2.3k,n0=1,(2) jež kratčeji se pomocí [[../Fakulta|fakult (v. t.)]] vyjadřuje tvarem nk=nk1kk|1.

Symbol nk, jejž zavedl Šablona:Prostrkaně roku 1820, sluje tu Šablona:Prostrkaně čili Šablona:Prostrkaně (Šablona:Cizojazyčně) a nahrazuje se často tvarem (n)k neb (nk), což se čte n s příponou k a n nad k, při čemž arci binomická příslušnost a s ní spojený význam se předpokládá.

Z tohoto významu vzorcem (2) daného plyne, že nk=0prok>n, jestli n číslo Šablona:Prostrkaně a Šablona:Prostrkaně, že však nk0prok>n, jestli n číslo buď Šablona:Prostrkaně nebo Šablona:Prostrkaně, z čehož jde dále na jevo, že řada binomická, na pravé straně vzorce (1) symbolicky vyjádřená jest v prvním případě Šablona:Prostrkaně obsahujíc (n+1) člen, kdežto v případě druhém jde do Šablona:Prostrkaně.

Jestli tedy n číslo positivní a celistvé, platí (a+b)n=an+n1an1b+n(n1)1.2an2b2+n(n1)(n2)1.2.3an3b3++bn, podlé čehož možná sestaviti pro zvl. případy (a+b)2=a2+2ab+b2(a+b)3=a3+3a2b+3ab2+b3(a+b)4=a4+4a3b+6a2b2+4ab3+b4 a t. d.

Upravíme-li součinitele binomické od nullté mocniny počínajíc ve tvar trojúhelníkový, vznikne obraze zvaný Šablona:Prostrkaně (viz [[../Arithmetický trojúhelník|Šablona:Prostrkaně]]), z něhož názorem se poznává, jak vznikají následující řádky z předcházejících, tak že se zde zračí vlastnost b. koëfficientů, vyjádřená vzorcem nk1+nk=(n+1)k; zároveň tu jde na jevo, máme-li na zřeteli řádky šikmo na pravo nebo levo běžící, že představují arithmetické řady tak zv. Šablona:Prostrkaně, a sice 1,1,1,1,1,2,3,4,1,3,6,10,1,4,10,20, zahrnuté všeobecným tvarem n0,(n+1)1,(n+2),(n+3)3,

Konečně ze vzorce (1) patrno, že pro a=1,b=1 obdrží se v případě prvém, kde n značí positivní a celistvé číslo, n0+n1+n2+n3++nn=2n, čímž taktéž jedna z vynikajících vlastností b. součinitelů jest vyjádřena.

Poněvadž (a+b)n=an(1+ba)n=an(1+x)n, zavede-li se označení ba=x, patrno, že možno b-ckou p-ku na jednodušší tvar, obsahující jen jeden libovolný člen x, uvésti, a sice na (1+x)n=1+n1x+n2x2+n3x3+, kdež řada na pravé straně stojící taktéž do nekonečna jde, značí-li n číslo buď Šablona:Prostrkaně nebo Šablona:Prostrkaně, tak že, aby se jí pak smělo užiti, nutno vyšetřiti, zdali jse Šablona:Prostrkaně čili Šablona:Prostrkaně.

Patříc k nejdůležitějším pravidlům mathematickým má b. p. bohatou literaturu a zajímavé dějiny, v nichž nejvíce vyniká Šablona:Prostrkaně, jenž poprvé vyjádřil vzájemnost b. součinitelů (Arith. int., 1544), načež Šablona:Prostrkaně neodvisle je skládati učil, pak Šablona:Prostrkaně, jímž b. p. zevšeobecněna a hojně upotřebena, tak že často po něm zvána Newtonovou b-ckou p-kou, a konečně Šablona:Prostrkaně, jehož stanovení podmínek konvergence řady binomické do nekonečna jdoucí (1826) dovršilo nauku o složení a jakosti n-té mocniny binomu. F. Std. Šablona:Konec formy