Ottův slovník naučný/Algebraické znaky

Šablona:NavigacePaP Šablona:Textinfo Šablona:Forma Algebraické znaky jsou: 1) Písmena, kterých algebra užívá k označení veličin, s kterými početní výkony se provádějí; užívá se buď různých písmen malé abecedy a, b, c, ... aneb velké abecedy A, B, C, ..., aneb jediného písmene, kterémuž připojují se nahoře čárky a′, a″, a‴ ..., aneb dole číslice a₁, a₂ a₃, ...; číslice 1, 2, 3, ... takto použité nazývají se Šablona:Prostrkaně čili Šablona:Prostrkaně. K označení známých veličin užívá se obyčejně předních písmen abecedy, k označení neznámých veličin posledních písmen abecedy. – 2) Značky, kterými početní výkony a vzájemné vztahy veličin se vyznačují. Ke značkám uvedeným již v článku Šablona:Prostrkaně dodáváme ještě tyto nejběžnější: Znaménko rovnosti =, na př. a = b, znaménka nerovnosti > a < na př. a > b, c < d, znaménko nekonečně velkého čísla $\mathrm{\infty }$, závorky různých tvarů ( ) neb [ ] neb { }, kterých se užívá k sevření mnohočlenného výrazu, má-li s tímto jakožto celkem jistý početní výkon proveden býti; shodnost dvou čísel a a b při modulu m píše se $a\equiv b$ (mod m); písmeny $\sum$ užívá se k vyznačení součtu jisté řady veličin, na př. jest $\sum _1^{5}n=1+2+3+4+5$ aneb $\sum _{n=1}^4{k}_a=k_1+k_2+k_3+k_4$; podobně užívá se písmene $\prod$ k vyznačení součinu, na př. $\prod _{n=1}^4{k}_a=k_1{k}_2{k}_3{k}_4$; jednotka pomyslových veličin $\sqrt{-1}$ značí se obyčejně písmenem i atd.

Znaménka + a – pro výkony sečítání a násobení vyskytují se poprvé ve Šablona:Prostrkaně spisu o počtářství, tištěném r. 1459Šablona:Redakční poznámka v Lipsku. Znamení násobení × nalézáme poprvé u Oughtreda (1631). Znamének nerovnosti > a < užil nejprve Šablona:Prostrkaně (1560–1621). Šablona:Prostrkaně (1646–1716) první užíval k označení násobení tečky ., k označení dělení dvojtečky :. Značka pro oddvojmocňování vyvinula se z prvního písmene slova radix a nalézáme ji již u Šablona:Prostrkaně (zemř. asi 1550) a Šablona:Prostrkaně (1492 až 1559); označování odmocnin od třetí počínajíc pochází od Šablona:Prostrkaně (1590–1634), který zavedl též užívání závorek. Znamení rovnosti = zavedl, pokud lze zjistiti, Šablona:Prostrkaně (1500 až 1558), avšak ještě dlouho po něm užívalo se též dřívější značky $\propto$, skratky to slova aequalis. Nynější označování mocnin pomocí mocnitelů zavedl Šablona:Prostrkaně (1548–1620) ve spise z r. 1585. Řý. Šablona:Konec formy Šablona:Redakční poznámky